Čtvrtek , 11. 2. - Přílet do Bangkoku, Khao San Road
Published by Anetka under on 4:51
Ahojky všem! Tak jsem se opět konečně po poměrně dlouhé době dostala k tomu, abych napsala pár řádek a řádně zdokumentovala, co všechno jsem na svých cestách po jihovýchodní Asii zažila. Posledních pár dní bylo zasvěceno poznávání pohádkově nádherného hlavního města Thajska - Bangkoku, neboli Krung Thep (to si asi nikdo z vás pamatovat nebude, proto zůstaňme raději u prvního označení :)
Ve čtvrtek ve večerních hodinách, přesně v 18:40 thajského času, jsme se společností Air Asia (nemohu si ji vynachválit, opravdu skvělá!), opustili thajskou turistickou destinaci číslo jedna – Phuket. Již za hodinku a něco jsme již byli v Bangkoku, takže jsme si krásy letu moc neužili, ale i tak to byla nádhera – především ta možnost pozorovat toto nádherně osvětlené šestimilionové město, které se pyšní největší letištěm v Asii! Kdo ho neviděl, tak si asi jen těžko dokáže představit, jak je obrovské! Pražská Ruzyně je proti němu naprosto nesrovnatelně maličká :)
Po prožitém strachu s tím, jestli nám přiletěla i zavazadla, nás čekalo další docela zajímavé dobrodružství - dostat se do hostelu (PenPark Place), který byl od letiště docela dosti vzdálený. Odchytit v Bangkoku taxíka je opravdu jednoduché, horší je ale se nějak domluvit, protože poměrně velké množství Thajců anglicky vůbec neumí. A thajsky zase neumím já, ale o to větší to byla zábava :) Náš pan taxikář byl jedním z těch, kteří anglicky nerozumněli skoro vůbec, takže jsme se domlouvali rukama nohama, navíc byl docela problém se dostat až do zapadlé uličky, kde byl náš hostel, jelikož taxík se tam jaksi nemohl pořádně dostat, ale po nakonec to všechno dobře dopadlo. Pochytili jsme pár zajímavých thajských nadávek a bylo vymalováno :)
Náš hostýlek byl naprosto nádherný! Měli jsme krásný pokojík, jehož hlavním a nejdůležitějším vybavením byl velký a hlavně funkční větrák! Thanks God for that!!! Nebo bychom se asi uvařili zaživa. Zajímavostí na hostelu byla koupelna a záchod – byla totiž společná. Záchod a sprcha najednou! No, nezní to zajímavě? Podle mě je to docela hodně dobrý nápad, jak ušetřit náklady za uklízečku :)
Večer, unaveni po celodenním chození a prožitém dobrodružství, jsme se ještě odhodlali navštívit nejznámější a asi i nejdůležitější ulici v Bangkoku – Khao San Road. Byla jsem jak v jiném světě – to, co jsem viděla, jsem si opravdu nikdy dříve nedokázala ve skutečnosti představit. Obrovská, dlouhá ulice, plná pouličiních stánků s jídlem, pitím, ovocem a oblečením a hlavně strašně ale strašně velkým množstvím lidí! Ze všech stran na vás voní thajké nudle a rýže, kuřecí maso, ryby a další místní specialitky, kterých je opravdu veliké množství. Thajská kuchyně je neskutečně chutná! Dokonce jsem si už zvykla i na kari a na ostré omáčky, bez kterých můj život teď asi ztratí docela hodně „šťávy“, jak jsem si je zamilovala :) Opravdu – mňamka největší! Ale dobře, maminčině koláči nebo na kulajdě se nic nevyrovná – toť pravda!
Ve čtvrtek ve večerních hodinách, přesně v 18:40 thajského času, jsme se společností Air Asia (nemohu si ji vynachválit, opravdu skvělá!), opustili thajskou turistickou destinaci číslo jedna – Phuket. Již za hodinku a něco jsme již byli v Bangkoku, takže jsme si krásy letu moc neužili, ale i tak to byla nádhera – především ta možnost pozorovat toto nádherně osvětlené šestimilionové město, které se pyšní největší letištěm v Asii! Kdo ho neviděl, tak si asi jen těžko dokáže představit, jak je obrovské! Pražská Ruzyně je proti němu naprosto nesrovnatelně maličká :)
Po prožitém strachu s tím, jestli nám přiletěla i zavazadla, nás čekalo další docela zajímavé dobrodružství - dostat se do hostelu (PenPark Place), který byl od letiště docela dosti vzdálený. Odchytit v Bangkoku taxíka je opravdu jednoduché, horší je ale se nějak domluvit, protože poměrně velké množství Thajců anglicky vůbec neumí. A thajsky zase neumím já, ale o to větší to byla zábava :) Náš pan taxikář byl jedním z těch, kteří anglicky nerozumněli skoro vůbec, takže jsme se domlouvali rukama nohama, navíc byl docela problém se dostat až do zapadlé uličky, kde byl náš hostel, jelikož taxík se tam jaksi nemohl pořádně dostat, ale po nakonec to všechno dobře dopadlo. Pochytili jsme pár zajímavých thajských nadávek a bylo vymalováno :)
Náš hostýlek byl naprosto nádherný! Měli jsme krásný pokojík, jehož hlavním a nejdůležitějším vybavením byl velký a hlavně funkční větrák! Thanks God for that!!! Nebo bychom se asi uvařili zaživa. Zajímavostí na hostelu byla koupelna a záchod – byla totiž společná. Záchod a sprcha najednou! No, nezní to zajímavě? Podle mě je to docela hodně dobrý nápad, jak ušetřit náklady za uklízečku :)
Večer, unaveni po celodenním chození a prožitém dobrodružství, jsme se ještě odhodlali navštívit nejznámější a asi i nejdůležitější ulici v Bangkoku – Khao San Road. Byla jsem jak v jiném světě – to, co jsem viděla, jsem si opravdu nikdy dříve nedokázala ve skutečnosti představit. Obrovská, dlouhá ulice, plná pouličiních stánků s jídlem, pitím, ovocem a oblečením a hlavně strašně ale strašně velkým množstvím lidí! Ze všech stran na vás voní thajké nudle a rýže, kuřecí maso, ryby a další místní specialitky, kterých je opravdu veliké množství. Thajská kuchyně je neskutečně chutná! Dokonce jsem si už zvykla i na kari a na ostré omáčky, bez kterých můj život teď asi ztratí docela hodně „šťávy“, jak jsem si je zamilovala :) Opravdu – mňamka největší! Ale dobře, maminčině koláči nebo na kulajdě se nic nevyrovná – toť pravda!
0 komentářů:
Okomentovat