Anetka a její život

aneb Co jste o mně chtěli vědět, ale báli jste se zeptat :)

Náš byteček

Published by Anetka under on 15:17
Otázka ubytování v cizím městě je vždycky hodně složitá a i my jsme měli poměrně dost problémů s tím, než se nám ji podařilo - díky pomoci naší skvělé koordinátorky Vicky - vyřešit. Jak asi už víte, tak kvůli velkým omezením a limitacím, které by nás čekali při bydlení na kolejích, jsme se rozhodli najít si byteček vlastní. To byl poměrně odvážný krok, jelikož skoro až do poslední chvíle hrozilo, že zůstaneme na ulici a nebudeme mít vůbec kde hlavu složit. Ale všechno dobře dopadlo - všichni taiwansští bůžci a bohové asi stáli při nás :) - a my při našem příjezdu nemuseli jít spát pod jeden z kaohsiungských mostů, ale do krásného bytečku v distriktu SanMing, který se nachází na naprosto ideální pozici pouze pár minut od školy.

Společně se svými dvěma spolubydlícími bydlíme v desátém poschodí panelového bytu. Každý z nás má svůj vlastní pokojík, což je naprosto skvělé, protože takhle máme alespoň o trochu více soukromí a můžeme se poctivě věnovat věcem školním a studijním, aniž bychom byli někým rušeni :) Dále máme v bytečku rovněž krásnou kuchyňku, která je poměrně dobře vybavená - sporák, digestoř (kterou ale vůbec nepoužíváme :), linka a množství poliček. Obývák je největší místností v bytě a jelikož jsme dostali od majitele docela hodně luxusní černé koženkové pohovky, tak v současné době "trůní" právě zde :) Samozřejmostí je koupelna, ve které je rovněž toaleta (díky bohu normální evropská :) A aby toho nebylo málo, tak máme i balkón - a rovnou dva :) Ten druhý je sice maličký a je na něm pračka, ale i to se počítá :)

Pokud jde o můj vlastní pokojík, tak ten jsem si zařídila přesně podle svých představ. Mám v něm velikou - na mě až příliš velikou, řekla bych :) - postýlku, která je celá v růžovém - co byste také jiného mohli ode mne čekat, že :), psací stůl a na stěně skříňku na oblečení. Možná se to může zdát jako poměrně chudé vybavení, ale mně to nevadí - nic více nepotřebuji. Ah, vlastně jsem zapomněla - na zemi mám položenou krásnou červenou deku, aby mi tady v těch třiceti či čtyřiceti stupňových teplech nebyla zima :)

0 komentářů:

Okomentovat