4. 3. - Výlet na ostrov Cijin
Published by Anetka under on 13:37
Zdravím vás všechny moc a moc z Kaohsiungu!
Nejprve bych se chtěla velmi omluvit za to, že jsem poslední dobou moc nepřispívala na blog, je mi to moc a moc líto, budu se snažit tuhle nepříjemnost co nejvíce napravovat a psát pravidelněji, ale jaksi je to mnohdy nad mé síly...
Od doby, kdy jsem přijela na Taiwan, již uplynula poměrně dlouhá doba, během níž jsme stihli podniknout docela velké množství různých větších či menších výletů a výprav. Chtěla bych vám nyní o nich alespoň v krátkosti trochu povědět, abyste i vy věděli o trochu více o krásách, které se v Kaohsiungu a na Taiwanu jako takovém nachází.
Čtvrtek, 4. 3. 2010
Díky tomu, že nám ve čtvrtek odpadla část výuky, přineslo nám toto odpoledne možnost, jak se jak podívat do další a pro nás neznámé části Kaohsiungu – k moři na nádherný ostrov Cijin a prohlédnout si všechny jeho krásy, které nabízí.
Nejprve jsme využili služeb – v té době ještě díky stále probíhajícímu festivalu Lampionů bezplatné – MHD, což byl docela pořádný zážitek, jelikož autobusy zde jezdí v rozličných časových intervalech (většinou během pracovního týdne 15 až 30 minut, o víkendu si počkáte třeba i celou hodinu), které však nejsou nikde blíže specifikovány, takže se vám cesta z jednoho místa na druhé může docela dost protáhnout. Navíc nikde najdete jízdní řád v angličtině, takže cestování taiwanským autobusem je vždy pořádné dobrodružství :)
Naštěstí jsme se ale v pořádku dostali do přístavu a odtud pokračovali dále trajektem z mola s překrásným názvem „molo lásky“. Pod pojmem trajekt si ale nepředstavujte nic velkého – jednalo se pouze o maličký trajekt a cesta trvala jen pár minut. O to to bylo ale hezčí a romantičtější, navíc když k tomu připočtete fakt, že jedna cesta stále pouhých 12 NT (asi 7 korun), tak je to opravdu téměř zadarmo...
Když jsme dorazili na ostrov, kde jsme se vylodili na krásném molu La Marbo, tak první, čeho jsme si všimli, bylo velké množství pouličních stánků s rozličnými mořskými plody. Na tom by nebylo až tak nic moc zvláštního, ale trh na ostrově Cihou je typický tím, že mořské plody jsou zde prodávány živé – takže všude kolem vidíte akvária se zvláštními druhy ryb (mimo jiné třeba i jedovatý perutýn!), korýšů a všemožných „potvůrek“ :) Mnohdy jsme si říkala, jak je vůbec možné, že někdo tohle může jíst, ale což – třeba je to opravdu tak dobré. Ale já asi zůstanu u své zmrzliny, kterou mám přeci jen raději a navíc se nemusím bát, že se po jejím pozření už nikdy neprobudím :)
Hlavním bodem našeho programu bylo navštívení nejvýznamnější památky na ostrově - cihouského majáku a nedaleké pevnosti. Maják se nachází - asi tak jako každý jiný - nedaleko od moře na nevysokém kopci a v současné době slouží spíše pouze jako turistická atraktivita. Původní maják byl postaven již v roce 1896 v čínském "černém stylu", ale během japonské nadvlády byl přestaven a získal svoji současnou - nádherně bílou - podobu. Maják v Cihou je opravdu nádherným místem, které rozhodně stojí za to navštívit!
Nedaleko od majáku se nachází Cihouská pevnost, kam jsme se rovněž rozhodli zajít.Pevnost v Cihou byla postavena již v roce 1683 za účelem obrany proti útokům čínských vojáků dynastie Quing. Ač její architektonický styl může být označen za zcela evropský, i přesto je možné si při bližším prohlédnutí půdorysu stavby povšimnout, že jasně symbolizuje znak pro čínskou osmičku a na zdech je možné objevit znaky po "dvojitého štěstí". Cihouská pevnost bránila Kaohsiung rovněž proti útokům Japonců - i když podlehla. Poté byla ponechána na pospas a začala se rozpadat. Od roku 1988 se město věnuje její renovaci a v současné době je stav pevnosti již velmi dobrý a návštěvníci mají možnost se zde dočíst mnoho zajímavostí z několika informačních desek, které se zde naházejí.
Já osobně byla její návštěvou naprosto uchvácena - především tím, že jsme k ní dorazili zrovna v době před západem slunce, takže bylo možné strávit tyto nádherné chvíle pozorováváním sluníčka potápějícího se do mořské hladiny. Byla to taková nádhera - taková krása, která nemůže být žádným způsobem vylíčena slovy, protože něco takového není možné. Člověk musí sám zažít takovouto chvíli, aby věděl, že je to jedna z nejkrásnějších věcí, které může zažít. Západy slunce nad mořem - a k tomu ještě na takových romantických místech jako je právě pevnou v Cihou - jsou jednoduše nezapomenutelné! Ale rovněž spoustu slz přinášející...
Naší poslední zastávkou na ostrově Cijin byl nejvýznamnější chrám tohoto místa - chrám Tianhou. Thianhou je nejstarším chrámem v Kaohsiungu. Jeho stavba - ke které došlo již roku 1673 - je spojena s poměrně zajímavou legendou. Čínský rybář jménem Su A-hua byl po přežití tajfunu vyplaven na cijinském pobřeží a zjistil, že Cihou je to velmi dobré místo na žití a na lov ryb. Vrátil se zpět domů do pevninské Číny, ale pouze proto, aby o tomto místě řekl svým přátelům a ti se mohli společně s ním přestěhovat na Cihou. Poté, co se usadil a získal dostatečné finanční prostředky, postavil na tomto místě chrám boha Mazu (bůh moře a námořníků). Díky tomu se ze Cihou stalo první obchodní centrum v Kaohsiungu.
Chrám samotný se skládá ze dvou paláců a dvou strážních hal. Pyšní se opravdu moc a moc překrásnou výzdobou, která je velmi bohatá a opravdu nápaditá – jen kamenní lvi, kteří hlídají samotný vstup do paláce, zajisté každého ohromí. Vnitřek paláce není o nic méně fascinující a vyniká snad nad všechny ostatní konfuciánské chrámy, které jsem spatřila. Bylo to opravdu neskutečně krásné moci si prohlédnout tento chrám v noci za tmy. Jen si to představte - všude kolem vás hoří spousty žlutých a rudých lampionů, voní svíčky, lidé se modlí ke svému bohu a vy se můžete celou svou duší i tělem oddat vnímání této tak moc silné atmosféry - atmosféry spojení s něčím, co člověk tak zcela úplně a přesně nechápe a co ho jednak jak fascinuje a ohromuje, tak rovněž děsí...
Posílám vám všem moc a moc pozitivní energie z Kaohsiungu a mám vás ráda!!!
Anetka
Nejprve bych se chtěla velmi omluvit za to, že jsem poslední dobou moc nepřispívala na blog, je mi to moc a moc líto, budu se snažit tuhle nepříjemnost co nejvíce napravovat a psát pravidelněji, ale jaksi je to mnohdy nad mé síly...
Od doby, kdy jsem přijela na Taiwan, již uplynula poměrně dlouhá doba, během níž jsme stihli podniknout docela velké množství různých větších či menších výletů a výprav. Chtěla bych vám nyní o nich alespoň v krátkosti trochu povědět, abyste i vy věděli o trochu více o krásách, které se v Kaohsiungu a na Taiwanu jako takovém nachází.
Čtvrtek, 4. 3. 2010
Díky tomu, že nám ve čtvrtek odpadla část výuky, přineslo nám toto odpoledne možnost, jak se jak podívat do další a pro nás neznámé části Kaohsiungu – k moři na nádherný ostrov Cijin a prohlédnout si všechny jeho krásy, které nabízí.
Nejprve jsme využili služeb – v té době ještě díky stále probíhajícímu festivalu Lampionů bezplatné – MHD, což byl docela pořádný zážitek, jelikož autobusy zde jezdí v rozličných časových intervalech (většinou během pracovního týdne 15 až 30 minut, o víkendu si počkáte třeba i celou hodinu), které však nejsou nikde blíže specifikovány, takže se vám cesta z jednoho místa na druhé může docela dost protáhnout. Navíc nikde najdete jízdní řád v angličtině, takže cestování taiwanským autobusem je vždy pořádné dobrodružství :)
Naštěstí jsme se ale v pořádku dostali do přístavu a odtud pokračovali dále trajektem z mola s překrásným názvem „molo lásky“. Pod pojmem trajekt si ale nepředstavujte nic velkého – jednalo se pouze o maličký trajekt a cesta trvala jen pár minut. O to to bylo ale hezčí a romantičtější, navíc když k tomu připočtete fakt, že jedna cesta stále pouhých 12 NT (asi 7 korun), tak je to opravdu téměř zadarmo...
Když jsme dorazili na ostrov, kde jsme se vylodili na krásném molu La Marbo, tak první, čeho jsme si všimli, bylo velké množství pouličních stánků s rozličnými mořskými plody. Na tom by nebylo až tak nic moc zvláštního, ale trh na ostrově Cihou je typický tím, že mořské plody jsou zde prodávány živé – takže všude kolem vidíte akvária se zvláštními druhy ryb (mimo jiné třeba i jedovatý perutýn!), korýšů a všemožných „potvůrek“ :) Mnohdy jsme si říkala, jak je vůbec možné, že někdo tohle může jíst, ale což – třeba je to opravdu tak dobré. Ale já asi zůstanu u své zmrzliny, kterou mám přeci jen raději a navíc se nemusím bát, že se po jejím pozření už nikdy neprobudím :)
Hlavním bodem našeho programu bylo navštívení nejvýznamnější památky na ostrově - cihouského majáku a nedaleké pevnosti. Maják se nachází - asi tak jako každý jiný - nedaleko od moře na nevysokém kopci a v současné době slouží spíše pouze jako turistická atraktivita. Původní maják byl postaven již v roce 1896 v čínském "černém stylu", ale během japonské nadvlády byl přestaven a získal svoji současnou - nádherně bílou - podobu. Maják v Cihou je opravdu nádherným místem, které rozhodně stojí za to navštívit!
Nedaleko od majáku se nachází Cihouská pevnost, kam jsme se rovněž rozhodli zajít.Pevnost v Cihou byla postavena již v roce 1683 za účelem obrany proti útokům čínských vojáků dynastie Quing. Ač její architektonický styl může být označen za zcela evropský, i přesto je možné si při bližším prohlédnutí půdorysu stavby povšimnout, že jasně symbolizuje znak pro čínskou osmičku a na zdech je možné objevit znaky po "dvojitého štěstí". Cihouská pevnost bránila Kaohsiung rovněž proti útokům Japonců - i když podlehla. Poté byla ponechána na pospas a začala se rozpadat. Od roku 1988 se město věnuje její renovaci a v současné době je stav pevnosti již velmi dobrý a návštěvníci mají možnost se zde dočíst mnoho zajímavostí z několika informačních desek, které se zde naházejí.
Já osobně byla její návštěvou naprosto uchvácena - především tím, že jsme k ní dorazili zrovna v době před západem slunce, takže bylo možné strávit tyto nádherné chvíle pozorováváním sluníčka potápějícího se do mořské hladiny. Byla to taková nádhera - taková krása, která nemůže být žádným způsobem vylíčena slovy, protože něco takového není možné. Člověk musí sám zažít takovouto chvíli, aby věděl, že je to jedna z nejkrásnějších věcí, které může zažít. Západy slunce nad mořem - a k tomu ještě na takových romantických místech jako je právě pevnou v Cihou - jsou jednoduše nezapomenutelné! Ale rovněž spoustu slz přinášející...
Naší poslední zastávkou na ostrově Cijin byl nejvýznamnější chrám tohoto místa - chrám Tianhou. Thianhou je nejstarším chrámem v Kaohsiungu. Jeho stavba - ke které došlo již roku 1673 - je spojena s poměrně zajímavou legendou. Čínský rybář jménem Su A-hua byl po přežití tajfunu vyplaven na cijinském pobřeží a zjistil, že Cihou je to velmi dobré místo na žití a na lov ryb. Vrátil se zpět domů do pevninské Číny, ale pouze proto, aby o tomto místě řekl svým přátelům a ti se mohli společně s ním přestěhovat na Cihou. Poté, co se usadil a získal dostatečné finanční prostředky, postavil na tomto místě chrám boha Mazu (bůh moře a námořníků). Díky tomu se ze Cihou stalo první obchodní centrum v Kaohsiungu.
Chrám samotný se skládá ze dvou paláců a dvou strážních hal. Pyšní se opravdu moc a moc překrásnou výzdobou, která je velmi bohatá a opravdu nápaditá – jen kamenní lvi, kteří hlídají samotný vstup do paláce, zajisté každého ohromí. Vnitřek paláce není o nic méně fascinující a vyniká snad nad všechny ostatní konfuciánské chrámy, které jsem spatřila. Bylo to opravdu neskutečně krásné moci si prohlédnout tento chrám v noci za tmy. Jen si to představte - všude kolem vás hoří spousty žlutých a rudých lampionů, voní svíčky, lidé se modlí ke svému bohu a vy se můžete celou svou duší i tělem oddat vnímání této tak moc silné atmosféry - atmosféry spojení s něčím, co člověk tak zcela úplně a přesně nechápe a co ho jednak jak fascinuje a ohromuje, tak rovněž děsí...
Posílám vám všem moc a moc pozitivní energie z Kaohsiungu a mám vás ráda!!!
Anetka
0 komentářů:
Okomentovat